3. kolo

Téměř na den přesně jsme se utkali v loňském roce s týmem Podolí a odvezli si z Kavčích hor debakl. Letos se po dvou prvních kolech nezdálo, že by zápas mohl dopadnout jinak. Jenomže fotbal nemá naštěstí logiku a míč je věc záludná. Opět díky absencím nebyla sestava v optimální podobě, ale chtěli jsme Podolí alespoň potrápit. Nástup do utkání byl z jejich strany opět velmi úderný. Zamkli svoji polovinu hřiště a kombinacemi po zemi se snažili rozebrat naši obranu. Jenomže naši obránci byli pozorní a nepouštěli soupeřovy útočníky do zakončení. Podolí vytěžilo tedy pouze několik standardních situací, ale žádná z nich nebyla vyloženě gólová. Naše sebevědomí pomalu rostlo a naopak začali nervóznět domácí. Bylo důležité udržet bezbrankový stav do poločasu a na začátku druhého neobdržet rychlou branku. Ke konci první půle se už hrálo poněkud tvrději. Některé zákroky byli jenom vyústěním napjaté situace na hřišti.

Druhá půle přinesla očekávaný tlak hráčů Podolí, ale opět díky bojovnosti a pozornému bránění se soupeř kýženého rychlého gólu nedočkal. Postupně se otevíral v obraně Podolí prostor a náš útok tak mohl začít pracovat i směrem dopředu. Několik šancí však skončilo pouze mimo bránu. Ale už to nebyla tak jednoznačná převaha. Navíc po jednom z faulů na pronikajícího útočníka byl odpískán trestný kop, který krásně zakroutil až do brány Tomáš Váchal a na chvíli zmrazil domácím úsměvy na tváři. Poté se vrhli do útočení ve snaze vyrovnat pro ně velmi nepřízivý výsledek. Těžce zkoušená obrana si dokázala poradit s nájezdy, navíc jsme se dostávali i k rychlým brejkům v přečíslení, jejichž efektivní zakončení zmařili většinou nepřesné přihrávky. Atmosféra na hřišti houstla. Při jednom souboji chytla našeho obránce Luďka Šoukala křeč do nohy a místo pomoci se dočkal od hráče Podolí nabídky k odtažení za nohu mimo hřiště. To si ovšem nenechal líbit a za slovní potyčku s hráčem a následně i rozhodčím vyfasoval od jinak výborně rozhodujícího sudího červenou kartu. Po tomto oslabení jsme se soustředili už vyloženě na ubránění výsledku a všem co bojovali na hřišti patří velké uznání. Několik závarů před naší bránou jsme ustáli a závěrečný hvizd rozhodčího definitivně rozhodl o našem sice hubeném, ale o to více ceněném výsledku 0:1.