5. kolo

Před dnešním zápasem měl trenér Borovec těžkou hlavu z toho, jakou má namixovat sestavu. Nakonec vsadil na dravé mládí a tak na lavičku putovali dva stříbrohlavé šípy a na tribunu další zkušení hráči, a to Tichý, Anděl, Chmela a Hylas. Začátek utkání přinesl oboustranně vlažný fotbal, na naší straně bylo znát, že hráč úderného typu jako Anděl pozoruje vše pouze z výšky košířské tribuny. Výkon naší ofenzivy vyburcoval brankáře Táborského k tomu, že útočníkům nabídl, pokud je to nebaví, že si s ním mohou ihned vyměnit své posty. Tato hrozba zabrala a tak bohnickou obranu začal, zejména po pravé straně, prohánět Luďa Litera, který neúnavně posílal své centry před branku hostí. Ve 25.minutě bohničtí chybovali v rozehrávce, když vysunuli na křídle opět Luďu, který kolmicí nahrál Mírovi Čáslavkovi před prázdnou bránu a ten se nemýlil. Po obdržené brance hosté zvýšili svoji aktivitu, ale naše obrana pod taktovkou Martina Urbance vše vyřešila. Před koncem prvního poločasu jsme opět zvýšili aktivitu, ale průniky Čáslavky a Šamánka skončily buď mimo branku nebo na brankáři hostí. Minutu před odchodem do kabin uháněl po levé straně Honza Salava a jeho centr našel u tyče Luďu Literu, který hlavou zvýšil na 2:0.

Podzimní sluníčko příjemně uspávalo, takže vstup do druhého poločasu byl opět oboustranně pomalý, z naší strany se hra začala podobat národní házené, protože existovala jen obranná a útočná řada vždy po pěti hráčích, kteří si navzájem prohazovali své role, takže občas obránce působil na hrotu útoku a opačně křídlo na místě pravého beka. V šedesáté minutě přišel na hřiště náš poslední čerstvý hráč a rázem to změnilo obraz hry, kdy oba naši šedovlasí vlci začali podnikat samostatné průniky do obrany hostí, ale bohužel několikrát ztroskotali, stejně jako Jarda Šamánek na brankáři hostí. Až v sedmdesáté minutě znovu utekl Jirka Velinský, první souboj sice s brankářem prohrál, ale tomu se zapletl míč mezi nohama, kde se jej opět zmocnil Jirka a tak ho brankář hostí fauloval. Nařízenou penaltu s jistotou proměnil Honza Salava. Poté hra opět upadla do nepřesností, útoky hostí však s lehkostí zastavoval zejména náš hrdina od Starého lva. Naše útočná fáze však psychicky zdeprimovala jednoho z našich středních záložníků na tolik, že za vše mohli pomezní rozhodčí, kterým vyčinil. Od hlavního rozhodčího se mu tak dostalo varování, asistent z domácí strany se slovy "tak si to pojď mávat sám, ty chytráku psychickej" zahodil praporek. Po domluvě hráče Anděla z tribuny však praporek zvedl a hra mohla pokračovat. Necelých deset minut před koncem dvakrát zahrozili hosté střelou ze střední vzdálenosti, první nádherně lapil brankář Táborský, druhou vyrazil úmyslně na roh se slovy, že "teď Vám ukážu, jak se chytaj rohy". Hosté mu však nedali šanci vyniknout, protože centr mířil až ke značce pokutového kopu, odkud ho hráč hostí poslal hlavičkou do země, kde nabral míč na nerovnosti nepředvídatelný směr a skončil v naší síti. V posledních minutách hry jsme ještě dvakrát ohrozili branku hostí, střela Romana Krincvaje znamenala gól, který uzavřel dnešní utkání.

V závěru zápasu došlo ke slovní výměně názorů mezi diváky, tvořenými zejména frustrovanými hráči béčka, kteří nebyli nominováni k zápasu a hosty, vše však nakonec uklidnil hlavní rozhodčí, takže se v klidu mohlo odejít do kabin. I když za loňský podzimní zápas můžeme oprávněně cítit k hráčům Bohnic nenávist, tohle již bylo zbytečné!